Dodržovat pravidla není vždy kvitováno s povděkem

Víte, jaká jsou pravidla jízdy v MHD? Některá hodně důležitá pravidla připomínají jednoduché ikonky na dveřích dopravních prostředků. Třeba to, že je zakázáno jíst a pít ve vozech MHD.

Tímto článkem se chci vypořádat nejen se situací, které jsem byla dnes svědkem, ale také chci zavzpomínat na návštěvy cvičáku a nakonec vše využít pro zamyšlení nad školním řádem.

Jste zvědaví, jak to může souviset?

Řidič, který vyžaduje dodržování pravidel jízdního řádu

Cestou z nákupu jsem byla svědkem dvou situací, které mě donutily zamyslet se nad pravidly a jejich dodržováním. 

Nejprve pan řidič se znatelnou ironií houkl směrem k cestujícím, že klidně zastaví, aby si pán mohl dopít kávičku. Nebylo mi to příjemné, protože jsem byla přesvědčena, že se vše dalo sdělit i jinak, než zesměšňovat cestujícího. Zakabonila jsem se a pana řidiče jsem zařadila mezi nerudné unavené lidi, kteří jen otravují vzduch kolem sebe.

Za necelých 5 minut tu byla výtka jinému cestujícímu, který tentokrát jedl. Řidič se natočil směrem k nám a požádal (již umírněný a spíše oznamujícím tónem), že žádá cestujícího, aby si svačinku sbalil a dodržoval přepravní řád.

Uvědomila jsem si, že vlastně nevím, kolikrát dnes musel napomínat neukázněné cestující a že třeba měl právo na trochu ironie v předchozím případě (znáte to, když něco říkáte pošesté, neřeknete to stále stejně vyrovnaným tónem). A také jsem si uvědomila, jak těžké to mají (nejen) řidiči, kteří se snaží dodržovat pravidla oproti těm, kteří jsou benevolentní (je to opravdu benevolentnost? není to spíš pohodlnost?).

Já se na to nemůžu dívat, jak tam Gastíka trápíš

Se svým prvním psem Gastonem jsem chodila na cvičák. Bylo to nutné - sice jsem měla nastudováno, jak psa naučit základním povelům, ale praxe jaksi chyběla. A tak jsem se učila spolu se svým kokršpanělem.

Několikrát jsem zvala svou mamku, aby tam s námi jela, aby se podívala, jak nám to jde. Nechtěla. Nechtěla, protože něco jiného je říct povel a užívat si, že pes ihned poslechne, a něco jiného je, naučit psa na tento povel reagovat. Většinou se jednalo o hravé okamžiky postavené na žravosti psa: poslechneš, dostaneš odměnu - neposlechneš, odměnu nedostaneš a ještě dostaneš vyhubováno. Někdy ale bylo třeba trochu přitvrdit, např. při učení psa, aby si nevzal odměnu od cizího.

1. fáze

Pes sedí u nohy páníčka na vodíku a přijde někdo cizí (ale opravdu cizí, ne kamarád, se kterým společně venčíme). Natáhne ruku s odměnkou. Jakmile se pes natáhne, že by si i byť jen přičuchnul, páníček trhne vodítkem a houkne "Fuj!". To se opakuje, až pes při nabídce odměny nedělá nic, popř. se začne dívat na páníčka.

2. fáze

Pes sedí u batohu. Jeho úkolem je nejen nehnout se od batohu, ale také nenechat se odlákat za odměnou a samozřejmě si ji nevzít.

Cizí člověk jde ke psovi a natahuje ruku s odměnou. Když pes natáhne čumák k ruce, ta samá ruka s odměnou mu pleskne prsty přes čumák. Nejde o bolest, ale psovi je to nepříjemné. Opakováním se dosáhne toho, že natažená ruka znamená pro psa "buď obezřetný" a na větší přiblížení se cizího člověka k batohu pes reaguje štěkotem nebo výpadem.

Proč to všechno popisuju? Protože jsem byla jako ten řidič, který dodržuje/učí pravidla - a i když nebylo mé mamce příjemné dívat se na to, chápala, že to nutné. Pes, který přiběhne, kdy má a nenechá s otrávit cizími lidmi, je přeci důležitá deviza!

Učitel roku

A teď ta souvislost se školou - ta bude poměrně krátká...

Který učitel u vás na škole vyhrává dětské hlasování o "nejlepšího učitele školy"? 

Je to ten, který na chodbě nutí žáky dodržovat školní řád, který se snaží připravit si i suplovanou hodinu, tak aby to nebyla ztráta času, při akcích mimo školu se snaží žákům předat maximum o kultuře, historii a společenském chování nebo ten, který na chodbě s dětmi vtipkuje, při volné hodině nechá žáky v pc učebně dělat, co chtějí a při akcích mimo školu nechává děti volně pobíhat po obchodním centru?

U nás bohužel zatím vyhrával většinou právě ten druhý. Ten, který "to nebere tak vážně".

Netvrdím, že učitel by měl být suchar a neměl by se umět zasmát se svými žáky, neumožnit jim zapojení do organizace vzdělávání (ve správné míře) nebo nesnažit s respektovat přání žáků. Ale že by benevolence (pohodlnost?) měla být znakem dobrého učitele...?