Nechápejte mě špatně, k překlepu nedošlo. Chtěla bych zde okomentovat strašlivý život nerozhodných lidí a projevit s nimi soucit. Tedy ... možná si ho někdy i zaslouží.
Myslím, že mezi nerozhodné rozhodně nepatřím. Ano, také občas uvažuji a zvažuji, jestli tak nebo tak, ale dlouho mi to nevydrží. Dřív nebo později - spíš dřív než později - praštím do stolu (nebo něčeho příhodného) a řeknu závěrečné slovo. Jistě, někdy pak lituji a často následně přemýšlím "co kdyby". Ale jsem ženská, mám na to genetické právo.
Naprostá katastrofa je, když rozhodná žena "R" a nerozhodná žena "N" jdou spolu nakupovat. To zavání vraždou!
Situace je následující: Žena N věc otáčí, zkoumá, obléká a svléká (opakovaně), komentuje a neustále se vyptává ženy R. R je kamarádka a se zaťatými pěstmi odpovídá, komentuje, přináší, odnáší. Ale každá síla má své meze. Ani R to nevydrží věčně. Zvlášť, když N už vyrazila (alespoň 2x) ke kase s nákupem - zatím ovšem nedošlo k finálnímu zaplacení.
Máme litovat ženu N, protože je tak nejistá a vlastně neví, co chce? Nebo ženu R, která ví, že by už dávno měla nejen vybráno, ale i nakoupeno, vypitou kávu v oblíbené kavárně a mířila by k rodinnému krbu?
A teď ta nejstrašnější varianta: nerozhodný muž. Takový úkaz bych nejraději zavřela do klece nebo pod syrečkový poklop. Muž nemá nárok být nerozhodný!
Kdyby byl lovec mamutů nerozhodný, jestli ulovit toho nebo toho mamuta, jak by to asi dopadlo?
Možná namítnete, že v dnešní době už mamuty nelovíme. Ano, ale většinou je to muž, kdo je na vedoucí pozici v práci nebo doma (nebo by alespoň být měl), a pak důsledek vidím úplně stejný - vyhynutí, smrt hladem nebo z neustálého čekání.
A pak se muži diví, že je považujeme za zženštilé a ženy přebírají mužské role!
Chlapi! Proberte se a konečně bouchněte do stolu - pořídí se ta náplň do tiskárny repasovaná nebo nová? Ale ať už je nějaká, jinak vyhyneme, umřeme z neustálého čekání!
Myslím, že mezi nerozhodné rozhodně nepatřím. Ano, také občas uvažuji a zvažuji, jestli tak nebo tak, ale dlouho mi to nevydrží. Dřív nebo později - spíš dřív než později - praštím do stolu (nebo něčeho příhodného) a řeknu závěrečné slovo. Jistě, někdy pak lituji a často následně přemýšlím "co kdyby". Ale jsem ženská, mám na to genetické právo.
Naprostá katastrofa je, když rozhodná žena "R" a nerozhodná žena "N" jdou spolu nakupovat. To zavání vraždou!
Situace je následující: Žena N věc otáčí, zkoumá, obléká a svléká (opakovaně), komentuje a neustále se vyptává ženy R. R je kamarádka a se zaťatými pěstmi odpovídá, komentuje, přináší, odnáší. Ale každá síla má své meze. Ani R to nevydrží věčně. Zvlášť, když N už vyrazila (alespoň 2x) ke kase s nákupem - zatím ovšem nedošlo k finálnímu zaplacení.
Máme litovat ženu N, protože je tak nejistá a vlastně neví, co chce? Nebo ženu R, která ví, že by už dávno měla nejen vybráno, ale i nakoupeno, vypitou kávu v oblíbené kavárně a mířila by k rodinnému krbu?
A teď ta nejstrašnější varianta: nerozhodný muž. Takový úkaz bych nejraději zavřela do klece nebo pod syrečkový poklop. Muž nemá nárok být nerozhodný!
Kdyby byl lovec mamutů nerozhodný, jestli ulovit toho nebo toho mamuta, jak by to asi dopadlo?
Možná namítnete, že v dnešní době už mamuty nelovíme. Ano, ale většinou je to muž, kdo je na vedoucí pozici v práci nebo doma (nebo by alespoň být měl), a pak důsledek vidím úplně stejný - vyhynutí, smrt hladem nebo z neustálého čekání.
A pak se muži diví, že je považujeme za zženštilé a ženy přebírají mužské role!
Chlapi! Proberte se a konečně bouchněte do stolu - pořídí se ta náplň do tiskárny repasovaná nebo nová? Ale ať už je nějaká, jinak vyhyneme, umřeme z neustálého čekání!
Příspěvky
0 komentářů:
Okomentovat
Komentáře prochází schvalováním, mějte trpělivost, pokud se nezobrazí obratem. Děkuji Pavlína