Zvláštní nadpis. Jsem si toho vědoma. Ale jestli dočtete až do konce, pochopíte.
Hlava mojí maminky by to asi nepobrala
Účastním se několika diskuzních fór. Většinou si povídám s učitelkami nebo alespoň s lidmi, kteří se kolem vzdělávání nějak motají. Je zajímavé, když se setkáte s někým, kdo sice ve školství nepracuje, ale z pozice rodiče se školou bojuje. Ano, jinak to totiž nazvat nelze.
Nechci tu popisovat proč, co a jak. Jen shrnu, že se jedná o žáka na II. stupni a marnou snahu maminky prosadit vytvoření individuálního vzdělávacího plánu, na který má planý nárok - má to totiž černé na bílém.
A můj závěr? Nemohu se divit, že pohled veřejnosti na učitele a školu je takový jaký je, když se najdou takoví "učitelé". Tohle by hlava mojí maminky tedy vážně nepobrala.
Hlava mojí maminky by pokyvovala
S předchozím odstavcem vlastně souvisí i tento.
"Děti jsou různé" (to není blbá čeština, to je citátek kdovíodkud). A jako učitelka se musím popasovat s různými projevy dětiček a dokola opakovat co, jak a proč. Mým úkolem je najít "páku" na každé dítě a individuálně ji používat. Hmm, do čeho jsem se to pustila!
A tak jsem dnes (trochu marně) hledala metodu, jak zaujmout jednoho prvňáčka. Hmm, neustála jsem to, přiznám se. Nakonec jsem to uzavřela rozhovorem s maminkou a žáčkem mezi šesti očima.
Moc dobrý pocit z toho nemám. Považuji to za své selhání - nezvládla jsem to sama. Budu se muset příště pochlapit!
Hlava mojí maminky to odnesla
Proč? Protože jsem dnes dělala mojí mamince trvalou a stříhala jsem ji.
Ona je milá a nikdy by mi neřekla, že se jí má práce nelíbí. Já jsem ale byla silně znechucena svým výkonem. Stříhání celkem ušlo, ale ta trvalá... Akorát dala vyniknout slabým místům a nedalo se to učesat ani vyfoukat.
Nakonec jsem ze zoufalství sáhla po fixačním gelu a pokusila se to alespoň nějak připlácnout na hlavu. Hmm, nic moc. Vím, že mamince nové vlásky nenalepím, ale já se vážně snažila!
Hlava mojí maminky by to asi nepobrala
Účastním se několika diskuzních fór. Většinou si povídám s učitelkami nebo alespoň s lidmi, kteří se kolem vzdělávání nějak motají. Je zajímavé, když se setkáte s někým, kdo sice ve školství nepracuje, ale z pozice rodiče se školou bojuje. Ano, jinak to totiž nazvat nelze.
Nechci tu popisovat proč, co a jak. Jen shrnu, že se jedná o žáka na II. stupni a marnou snahu maminky prosadit vytvoření individuálního vzdělávacího plánu, na který má planý nárok - má to totiž černé na bílém.
A můj závěr? Nemohu se divit, že pohled veřejnosti na učitele a školu je takový jaký je, když se najdou takoví "učitelé". Tohle by hlava mojí maminky tedy vážně nepobrala.
Hlava mojí maminky by pokyvovala
S předchozím odstavcem vlastně souvisí i tento.
"Děti jsou různé" (to není blbá čeština, to je citátek kdovíodkud). A jako učitelka se musím popasovat s různými projevy dětiček a dokola opakovat co, jak a proč. Mým úkolem je najít "páku" na každé dítě a individuálně ji používat. Hmm, do čeho jsem se to pustila!
A tak jsem dnes (trochu marně) hledala metodu, jak zaujmout jednoho prvňáčka. Hmm, neustála jsem to, přiznám se. Nakonec jsem to uzavřela rozhovorem s maminkou a žáčkem mezi šesti očima.
Moc dobrý pocit z toho nemám. Považuji to za své selhání - nezvládla jsem to sama. Budu se muset příště pochlapit!
Hlava mojí maminky to odnesla
Proč? Protože jsem dnes dělala mojí mamince trvalou a stříhala jsem ji.
Ona je milá a nikdy by mi neřekla, že se jí má práce nelíbí. Já jsem ale byla silně znechucena svým výkonem. Stříhání celkem ušlo, ale ta trvalá... Akorát dala vyniknout slabým místům a nedalo se to učesat ani vyfoukat.
Nakonec jsem ze zoufalství sáhla po fixačním gelu a pokusila se to alespoň nějak připlácnout na hlavu. Hmm, nic moc. Vím, že mamince nové vlásky nenalepím, ale já se vážně snažila!
Příspěvky
0 komentářů:
Okomentovat
Komentáře prochází schvalováním, mějte trpělivost, pokud se nezobrazí obratem. Děkuji Pavlína