Výroční zpráva!

Už je to tak - toto je STÝ PŘÍSPĚVEK! A proto - bouchněte šampáňo, v pohodě se usaďte k monitorům a vychutnejte si další "Stesky PEPOUŠe".

Byli jsme v kině. Jo, už je to tak. Občas chodí učitel s dětmi na nějakou tu "kulturu", rádoby i zábavnou. Tak tady jsme ale přestřelili. Alespoň z mého pohledu.

Film se jmenoval Cesta na Měsíc 3D. Abych nebyla pesimistická, začnu těmi klady:

• film byl 3D (což je sice zpočátku klad, ovšem asi tak po půl hodině koukání se přes červeno-modré brýle už to zas taková juchanda není);
• dal se v ději najít celkem zajímavý popis první cesty lidí na Měsíc, včetně slavných slov a symbolů.

Nechci být příliš přísná, ale s klady jsem tímto skončila.

Nečekala bych, že ještě v dnešní době narazím na "zlého Rusáka" (prosím, to označení tam několikrát skutečně zaznělo) - jako kdyby nebylo dost zlounů (a nemusí to být zrovna Rusáci). Musím se přiznat - přímo mi to hnulo žlučí. Myslela jsem, že jsme už těch 40 let v područí "Rusáků" překonali! Hmm, tak asi ne.

A výmluva, že to tak bylo v originále? I to by se dalo vhodným překladem zmírnit!

Z kina jsem tedy odcházela značně rozladěná.

Ještě že mají v Tchibo dobré kafe - odpoledne jsem si zaskočila pro knihu do knihovny, dala si kávičku... Prostě už mi je líp. Chtělo to zapít tu nepříjemnou pachuť v ústech.

Když si uvědomím, pod jakým jsme drobnohledem (viz Jaká je vaše učitelka? ), pak si říkám, jestli nám tenhle film projde?! Ale hned si odpovím - kino budou děti komentovat jako dobrý, jen kdyby ta učitelka nebyla tak nervní a pořád nesyčela na všechny kolem sebe!