Porada

Tak jsme to opět absolvovali. PORADA. Jako ty děti - povídali jsme si o všem možném, občas ztichli a poslechli si některou informaci.

Nejvíc zájmu vyvolala diskuse o tom, jestli stávkovat nebo ne. Ředitel měl zajímavý proslov (myslím, že to byla jedna z jeho delších řečí, co jsem slyšela). Dokonce mu bylo občas i rozumět a byl celkem slyšet! Jaké bylo překvapení, když jsme jednohlasně odsouhlasili naši účast na tomto podniku! Pravda, nejprve jsme museli vyřešit problém dvou paní učitelek, které mají zrovna ta tento termín objednanou akci k Mikuláši - jízdu na parníku s mikulášskou nadílkou. Plně jsem je chápala, že se jim nechtělo stávkovat. Teď mají o problém navíc. A já? Zrovna v úterý mám celkem veget - učím jen 3 hodiny, takže dost relaxuju. No, budu relaxovat doma.

Následovaly výtky a nesplněné úkoly, stejně jako splněné s dovedností fušera. To jsme si opět popovídali mezi sebou a jen tak jedním ouškem jsme sledovali, jestli není spíláno nám.

Pedagogická porada se pak nesla v klasickém duchu - první stupeň poslouchá sám sebe, druhý taktéž. Jen když se zrovna mluvilo o našich bývalých žácích, zbystřily jsme a chápavě se usmívaly nad jmény, která nám už v paměti zůstanou asi věčně. Škoda, že se učitelky z druhého stupně nesnaží zapamatovat si některá jména z prvního stupně - nebyly by pak tak vyděšené, když jim to pošleme na druhý stupeň.

Porada je prostě chvilkou, kdy si pošpitáme s kolegyní a probereme to, co jsme nestihly v kabinetě... Chvála poradám!