DUP - Děsně unavený/utahaný pedagog

Vracela jsem se ze školy domů, v jedné ruce tašku s učebnicemi (musím si přeci naplánovat výuku na 1. týden v novém roce), v druhé igelitku s nákupem "na přežití". Přede mnou poskakují dvě menší děti a mezi nimi se skloněnou hlavou sotva se ploužící maminka. Hned mi to bylo jasné - učitelka!

Vždy jsem se snažila hlídat si, abych moc nevyzdvihovala své povolání (znáte to: "Nad nikým se povyšuj, před nikým se neponižuj"). Je mi jasné, že stejně tak jsou před vánočními svátky unavené prodavačky, servírky, řidičky, zdravotní personál... Jen na té paní učitelce to bylo tak moc vidět, až mě to zarazilo. Navíc já se i tak podobně cítila (a venku se psem jsem se také plahočila, jako kdybych byla v posledním tažení). A tak jsem si položila otázku: "Čím to je?"
Neříkám, že jsem Děd Vševěd, ale pár nápadů stojí za zamyšlení...

Prázdniny jsou za rohem!

"Na co si ti učitelé stěžují? Vždyť mají každou chvíli prázdniny!"
Toto je nejčastější argument lidí, kteří školství příliš nemusí. Rozumím jim, prostě je to štve. Také by chtěli ty prázdniny mít. Bohužel už nevidí, že my si nemůžeme vzít volno kdykoli, ale jen právě o těch prázdninách. Což se někdy nepříliš hodí. Ale o tom psát nechci.

Možná to znáte i sami - ve chvíli, kdy víte, že už za malinkou chvilku bude to, na co se dlouho těšíte, připadáte si mnohem víc unavenější. Zdá sem i to přirozené (a prožívám to každou chvíli) - když je odměna už v dohledu, konečně si přiznáme, že jsme vážně unavení, že nám není dobře, že... Už si to můžeme připustit, odměna se blíží. A učitelky nejsou výjimkou.

Ani krok vedle!

Kdo nikdy neučil, tj. nestál před třídou plnou dětí, nepochopí to psychické nasazení, které učitel celých 45 minut zažívá. A čím starší žáky pá před sebou, tím musí být ve větším střehu. Chyby se zde nepromíjejí, chyby se tvrdě trestají!
Jen si vzpomeňte na svá mladá léta, jak jste neomylně vycítili slabého pedagoga a jak jste mu to "dávali vyžrat". A dnešní děti nejsou o nic lepší, spíš naopak - jsou mnohem rafinovanější, hrubější a jejich etické hranice jsou opravdu někdy posunuty tak daleko, že na ně snad ani nelze dohlédnout.

Nezapomeň odevzdat tento papír, jinak visíš!

Někdy mám pocit, že nejde ani tak o pedagogické umění ale spíš o dovednost odevzdat všechny papíry včas. Kolik učitelů "visí na nástěnce", protože špatně učí nebo nezvládají metodiku svého předmětu? Kolikrát jsem viděla jméno učitele, který se ani jednou za rok se svými žáky nezúčastnil žádné soutěže?
Ale každou chvilku si mohou číst seznamy učitelů, kteří

• neodevzdali třídnici;
• nevyzvedli si dotazníky;
• neodevzdali dotazníky;
• nedali přesčasové hodiny;
• nestihli sepsat inventarizaci ve zvoleném termínu;
• ...

Uznávám, že termíny jsou důležité - na odevzdání jednoho papíru závisí práce dalších lidí. Jen si tak říkám, jestli je tohle všechno tak nutné.

Možná, kdybych byla na druhé straně stolu, vymyslela bych ještě alespoň dva další papíry, abych byla jištěna ze všech stran. Kdo ví?

Šťastné a veselé

A tak přeji všem DUPům, aby se ve zdraví dočkaly/i vánočních svátků, aby načerpaly/i co nejvíce sil do svého dalšího boje o lepší společnost.