Lidi nejsou tak špatní

... tohle je můj pocit po celodenním cestování a absolvování konference. Jsem maximálně spokojená. Použila bych i slovo šťastná, ale mám strach, abych to nezakřikla.
Jak může být konference tak úžasná? Dám vám recept:



Zpříjemněte si cestu, jak jen to jde
Vemte s sebou notebook, každý autobus od Student Agency má přece wifi. Škoda, ten můj neměl...


Krásně se oblékněte
Nezapomeňte, že musíte vyniknout, ale ne žádným vulgárním způsobem. Zkuste bláznivou kombinaci světle hráškově zeleného svetříku, agresivně červeno-oranžového trička, hnědé jeansy a boty, a červeně-černě-modrou kabelku ala pytel. Prostě něco, co byste si na sebe vzali jen v šíleném snu a ... na radu své nejlepší kamarádky (díky, cítila jsem se fajn).


Sedněte si ke stolu s lidmi, kteří jsou dokonalí
Nádherně si tím zvednete sebevědomí, a než nastoupíte na pódium a dostanete do ruky mikrofon, bude se vaše sebevědomí plazit žumpou.


Užijte si raut
Především se naládujte něčím, co normálně nejíte, abyste měli pak to správné pnutí ve střevech a v hrdle. Budete pak mít při prezentaci stažené naprosto všechno, takže váš hlas bude vlastně to jediné, co můžete jakžtak povolit.


Nechte se povozit po okolí Brna (směr Bratislava) a užijte si okružní jízdu kolem Prahy
Student Agency by vám takové zážitky nikdy nedopřálo, proto přijměte milou nabídku ke svezení domů. Možná byste byli doma rychleji, ale byla by to děsná nuda!


Nejezděte domů s prázdnou
Vždy se na konferenci vybavte dostatečnou zásobou igelitových sáčků, abyste pak nemuseli litovat, že to skvělé jídlo zůstalo v Brně, zato vy musíte poslouchat fňukání svého synka, že jste ho nenakrmili. Myslete na to, že má, chlapeček váš drahý, také nějaké (alespoň základní) životní potřeby, jako potřebu jídla, pití, dýchání a připojení na internet!


Aby nedošlo k mýlce...
Konference byla naprosto báječná! Všechna předchozí slova mají vyznít velmi pozitivně ve smyslu "i když to může vypadat zvláštně, já jsem si to užila". Děkuji všem, kteří na tom mají podíl (Čendo, Radano, Táňo, Stáňo,...).
A ty, Davide, za jeden den bez večeře jistě neumřeš! Věř mi!