Nestíhám

Čas, čas, čas. Nedostatkové zboží. Vážně? Jak pro koho, ale pro mne tedy ano. Přemýšlím, jestli není problém ve špatném rozvržení denních akcí...

Nestíhám dopoledne
Každý den mám nějakou představu o tom, co by mělo být probráno, doplněno, zahráno, procvičeno. Postupně, jak jdou minuty a hodiny, se tato moje představa upravuje, splaskává a posouvá. Někdy jsem sama překvapena, kampak jsme se to vlastně dostali.

Někdy je však třeba dodržet časový rozpis za každou cenu
Třeba dnes, jsme byli s dětmi na vycházce. Je třeba vyrazit ze školy v 10:00. Tak jo, v 10:20 to taky není až tak špatné. I když...
Od 11:50 učím osmáky, takže není třeba komentovat, jak vypadal úprk z vycházky směr škola, kalup s převlékáním...
Ovšem jestli si představuje někdo kmitající prvňáky, tak se šeredně mýlí. Je neuvěřitelné, s jakou grácií tito malí špunti ignorují veškeré snahy o zrychlení jejich pohybu. Vlastně o zrychlení čehokoli. Ale to je už jiná kapitola.

Nestíhám odpoledne
Konečně trocha klidu. A možnost uspořádat si všechny nahromaděné úkoly. Oběhnout tady, předat tohle, dorovnat támhleto... a už je 15:30 a silně přetahuju pracovní dobu.
Poklusem domů, převléknout, obléknout obludu (=dát psovi obojek) a hurá do přírody (už zase? zrovna se to tak sešlo).
Dnes to tedy nebylo velké chození. Sedla jsem na lavičku, po 10 minutách jsem už ležela a po dalších 10 minutách jsem si raději zase sedla, abych náhodnou vážně nevytuhla někde v parku na lavičce... Už vidím pak ty palcové titulky v bulváru:

UČITELKU MUSELI ZVEDAT V NOCI Z LAVIČKY V PARKU.

UČITELKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZABRALA LAVIČKU V PARKU BEZDOMOVCŮM.

Nestíhám večer

Cože? 13 mailů? Než se tím prohrabu... udělám vše potřebné.

Hm, dnes si asi na FB moc nezahraju. Tak doufám, že stihnu alespoň zalít kytičky a nakrmit rybičky. Velké vykecávání to ale asi nebude...

Kolik je hodin? Jéje ... nééstííháám!!