Na přelomu roku

Zítra je Silvestr. Všichni se chystají být veselí. Také budu jak se sluší, patří a očekává.

 

 

Týden 1. část

 

Týden utekl jako voda. Co jsem za tu dobu stihla? Rozbalit dárky (k tomu se příliš vyjadřovat nebudu, v mém věku nemůžu už čekat nějaká nečekaná překvapení), přečíst dvě knihy (to je jistě nosné téma, ale nechme ho zatím odležet), nechat se ostříhat...tak tady bych se snad trochu zastavila.

 

 

Nákupy, nákupy a zase nákupy

 

Ve čtvrtek byl synek u druhé babičky, tak jsem si vyrazila z kopýtka. Protože jsem na trase C pražského metra, tak jsem zamířila do OC Chodov. Když jsem tam byla minule s J., musely jsme tam neustále kličkovat s kočárkem, trochu jsme spěchaly, takže jsem z toho nebyla příliš unešená. Tentokrát jsem měla spoustu času, neomezené možnosti, a tak jsem všechno prošla několikrát. Zvlášť já se svým orientačním nesmyslem. Ale vůbec mi to nevadilo.

Nejprve jsem dostala momentální nápad, když jsem šla kolem kadeřnictví ... a nechala jsem se ostříhat. Pravda, trochu jsem vyvalila bulvy, když mi slečna řekla výslednou cenu, ale vem to čert! Jednou za čas... A ostříhat jsem stejně potřebovala tak co. Mám mikado. Nevím, jestli mi to bůhvíjak sluší, ale není třeba to nijak příliš upravovat, je to pohodlné, takže se s tím dál trápit nebudu.

Pak jsem začala systematicky (tedy v rámci možností mně daných mým orientačním nesmyslem) procházet obchody s oblečením. Tu i tam jsem si něco vyzkoušela, ale buď to bylo příliš drahé a nebylo to "wow", nebo mi to nesedělo a jinou velikost neměli. Takhle mě například potěšilo (i to je diskutabilní), když jsem si v M&S zkoušela takovou moc milou blůzičku (pruhovaná modro - bílo - růžová, lehoučká jako pírko, ve slevě), ale velikost 14 mi byla trochu větší, chtělo by to číslo 12. Ale tu už neměli - zato měli velikost 22 apod. Takže potěšena jsem byla, protože na mě už neměli malou velikost, ale smutná, protože ta blůzka fakt byla moc pěkná.

Nakonec jsem ale potkala své "wow". V Camaieu. Blůzka vypadá, jako kdyby ji vyráběli v pohádkové Rusi - krátké rukávky, trochu nabírané na ramenou, čtvercový výstřih, výšivka kolem výstřihu a na předním dolním lemu, barva petrolejová. Ta barva mě trochu zarážela, ale vyšívání je oranžové a bílé a hnědé, tak jsem usoudila, že to není až zas tak studený celkový dojem. A když jsem si to oblékla - WOW!! Cítila jsem se naprosto báječně. Takže mám další kousek fakt pěkného oblečení (alespoň podle mě). A cena? Hmm, raději ji nebudu zveřejňovat. A je to tím, že mě učila nakupovat J.! Teď nehledím na cenu, ale na svůj pocit a dojem. Ach jo.

Na druhou stranu jsem měla teď velmi velmi slušnou prosincovou výplatu, takže se to vykrátí.

Pak nějaké to jídlo, několik káviček (ráda chodím do Tchiba a CofféHaven), ještě pocouráníčko a pak úprk domů a venčit obludu...

 

 

Týden 2. část

 

D. dorazil v pohodě a já měla problém s jeho svátkem. Vždycky ho nějak prokoukáme v kině nebo prožerem. Letos nedávají v kině nic, co bychom chtěli vidět, tak jsme ho prožrali. Samozřejmě jsme nelenili a vypravili se do naší pizzerie na naši klasiku. D. pak zůstal ještě na Lehovci (k narozeninám dostal PC hru Zaklínač, tak je teď trochu mimo), já šla s obludou.

V pátek jsme s dědou vyrazili do knihovny. Dokonce šel s námi i D., což bylo nakonec přínosné, protože si tam na dědu půjčil dvě knihy (jednu už právě dočítá). Já jsem si tam také jednu půjčila. Takže teď mám docela zásobu četby, že bych ani nemusela chodit do práce a jen si číst. Nešlo by to?

 

Dnes D. ještě ani nevylezl z postele. Nechal si přinést knihu a vegetí. Jsem moc ráda, že čte - čte hodně a čte rád. A má teda přehled, že někdy jen lapám po vzduchu! No, o tom snad někdy jindy.

 

Zítra je tedy Silvestr. Budu veselá, vyrovnaná a spokojená. A to já jsem i tak a nemusí být ani přelomový den roku.

Tak VŠECHNO NEJEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU!