Jak (ne)marodit

Když marodit, tak s rozmyslem. 

1. Navštěvujte lékaře co nejméně.

Má to několik výhod. Ušetříte čas a teď už i peníze. Skoro nikdy nebudete tušit, jestli váš doktor ještě ordinuje na místě, kde jste ho naposledy navštívili. Pokud ano, jste tu moc brzy, měli jste být zdraví ještě nějaký ten rok. Pokud ho nenajdete a místo ordinace je kadeřnictví nebo je celá budova v demolici, je ten pravý čas. Začněte hledat v okolí nového lékaře.

2. Zvolte vhodného lékaře.

Ideální lékař je buď velmi mladý, který zaručuje, že ve vámi nalezené ordinaci dlouho nevydrží, nebo velmi starý lékař, který zaručuje totéž (jen z jiného důvodu). Rozhodně nevolte lékaře ve větším středisku, kde je praktických lékařů více - pokud jeden odejde, je předpoklad, že až přijdete příště, ordinace bude na svém místě a lékař bude jen nahrazen někým jiným.

3. Mnoho nemocí lze v pohodě "přecházet".

Nelze vypsat celý seznam, ale v souhrnu platí, že pokud jste ráno schopni vstát, obléknout se a vyčistit si zuby, pak nic nestojí v cestě do práce.

Teplota? Snížíte pomocí prášků. Rýma? Ale prosím vás, to vůbec nestojí za řeč. Kašel? Občas přeci nějaké slovo vydáte a plíce drží dobře na svém místě (nelze je vyplivnout).

4. Největší nebezpečí - pečující kamarádka.

Jen starostivá přítelkyně má takovou moc, aby vás donutila navštívit lékaře. Nelze jí moc odmlouvat (vždyť nemáte hlas) a nelze se příliš bránit (vysoká horečka z člověka vysaje veškerou sílu).

Pak je třeba sklopit uši a vypravit se na ošetření. Ideální je pohotovost - nikde se ve vašich záznamech neobjeví, že jste nečekaně navštívili ordinaci. 

Protože největší ostudou je, když máte u praktického lékaře kartu a v ní nějaký záznam. To abyste pak chodili kanálem!!