Kontrolní kontrola

Vše je třeba kontrolovat, aby to bylo kvalitní.

I já byla kontrolována. Dokonce dvakrát - ta první kontrola prošla kontrolou a byla vyhodnocena jako nedpovídající.

A tak jsem dnes absolvovala hospitaci. Ono - trochu toho adrenalinu nikdy nezaškodí. Měla bych být vcelku zvyklá na ostatní lidi, kteří okukují a hodnotí mé aktivity. Pravda, nervozita byla. Uvědmila jsem si však jinou věc - záleží mi na mém image!!

Když jsem pohořela při první návštěvě zástupkyně, byla jsem velmi rozrušená. Ale nejvíc mě zlobilo, že bych prostě (už) nebyla tak dobrá, jak si všichni mysleli a jak mi všichni říkali. Už nebudu ta "jednička"!! A to mě vážně dostávalo!!

Je hrozné, jak si člověk zvykne na pochvaly a uznání. A upřímně - nechce se ho vzdát. Vždyť bych měla mít spíš obavy z toho, že nejsem dobrá učitelka! Ale ne - já mám strach, že nebudu platit za tu nejdokonalejší!! To je hrůza, co s lidmi udělá uznání ostatních!

A proto vás všechny okolo žádám: Už žádné chválení! Už žádné odměny a plácání po zádech! Mohla bych si na to zvyknout!!