Zmatek, vztek a omluvy

Znáte to - víte, že budete mít volnou chvilku, v hlavě si připravíte, jak ji krásně využijete, a pak přijde nějaký narušitel a všechno je jinak. Navíc já jsem dost velká KONZERVA, takže každá akční změna (pokud ji tedy nevymyslím já, to pak je úplně něco jiného :-)) se mnou pěkně zamává. A včera jsem myslela, že to se mnou flákne o zeď. O co šlo?

Úterý je z hlediska pracovního můj oblíbený den. Učím vcelku jen 3 hodiny a ačkoli mám dozor, pořád je to pohoda. A PC klub na závěr není žádná pruda - mohu si na počítači dělat práci stejně, jako kdybych seděla v kabinetě. Takže báječný den.

Na volné hodiny si proto vždy naplánuji nějakou prácičku - obvykle to je opravování sešitů nebo zapisování známek do žákovských. Včera to mělo probíhat také tak. Jenže ouha. Přišla za mnou L., že I. si měla zajistit suplování, jenže to nějak pobabrala a jediný, kdo má v tu chvilku volno je... hádejte kdo? ... JÁ!! Myslela jsem, že mě "vomejou". Těšila jsem se, že dopíšu známky - už jsem měla vybrané i žákovské - ale osud tomu nechtěl. Nastoupila jsem tedy do 1. třídy. Zdůrazňuji: DO 1. TŘÍDY! Já a do první třídy!! Katastrofa!!

Děti měly výtvarku, tak jsem se pokusila být milá a přátelská. Vydrželo mi to sice celou vyučovací hodinu, ale ke konci to už bylo na mrtvici. Povídali jsme si o jaru, obrázek měly namalovaný během 5 minut, a pak co? Já si chtěla opravovat sešity!! Já chtěla mít svatej pokoj!! J8 chtěla být v kabinetě, popíjet si kávičku a dáchnout si u PC!! A místo toho jsem poslouchala žvatlání nějakých prťousků!! Katastrofa!!

Hmm, zajímalo by mě, jestli to tak cítily i ty děti. Já tedy jo!!

Ještě následující přestávku jsem se L. omluvila, že jsem byla na ni "trošku" zlá. Ona to chápala, ale stejně podotkla, že takhle rozčilenou mě ještě neviděla. Není se čemu divit, já chtěla mít VOLNO! Uuuuááá, ještě teď ve mně vře krev, když si na to vzpomenu! Hrůza pro mne, pro dětičky - prostě pro všechny zúčastněné. Díky, již nikdy více!