Problémy se šablonou a chrochtající pes

Poslední dobou se nějak nemohu rozhodnout, ať už se jedná o cokoli:

• mám si vzít ještě jednu sušenku nebo nemám?
• mám poslouchat rádio přes rádio nebo přes televizi?
• jakou šablonu mám zvolit pro svůj blog?

Většina odpovědí je asi předem jasná (stále přibírám a nehraje nic), některé mi však dávají zabrat.

Naštěstí (nebo bohužel?) těch šablon na blog není zas tolik, takže rozhodování je podstatně zjednodušeno.

Jednou jsem zkoušela pátrat po alternativních šablonách. Vypátrala, vložila ... a ... nefungovalo. Dokonce jsem měla strach, že přijdu o všechny své texty (ne, že by jich bylo zas tolik škoda, ale deníček je deníček). Takže do toho se už znova nepustím.

Cas od času to chce prostě nějakou změnu, i kdyby jen na poli vizáže.

A když už poněkolikáté překlikávám a nemohu se rozhodnout, ozve se pes. Tedy - to, co vyšlo z hrdla mého psa nežźnělo moc "psovsky". Spíš jako když skřížíte prasátko a ropáka.

Ještěže to vyšlo tím správným koncem, takže to tolik nepáchlo.

Ostatně zvuky dokáže můj pes vydávat pozoruhodné (a to oběma konci). Od drobného mručení, přes chrochtání a pokvikování, až po opravdu děsivé zvuky, které snad ani nemají název.

A pak je tu ještě samostatná kategorie zvuků vydávaných ze spánku.

Když jsme si ji přivezli, nemohla jsem zprvu zvyknout na to, že můj pes nedýchá ale neustále funí. To už jsem zmákla. Ona ale občas bublá a jak my říkáme "ropuší".

Tento zvuk bch popsala asi následovně. Představte si starou ropuchu, jak sedí u bahnitého potůčku a snaží se vydat nějaký zvuk. Co dělá? Nadechuje se a při výdechu se jí drobně zvedají "pysky" a probublává. No a teď si tuto situaci přizpůsobte na boxerku ležící na gauči na zádech. A jsme doma :-)

Za takové zvukové efeky by se mnohdy nemuseli stydět ani páni v Holywoodu.