Seminář - vzdělávání pedagogů

Netvrdím, že vzdělávání je vždy věc dobrovolná, potřebná nebo dokonce užitečná. Bohužel aby človíček prstíčkem hrabal, špendlíčkem kopal... Už to tady bylo Nesnáším přístup "když už mě sem nahnali, alespoň to všem/lektorovi co nejvíce znepříjemním". Bohužel se to pak těmto "seminářokazům" daří, pokud je už půl čtvrté a nic kloudného (kontruktivního) z lektora nevypadne. Seminář jsme měli už potřetí. Pan lektor se snažil přistupovat ke školení velmi prakticky, a tak nás hned v prvním semináři rozdělil do skupin, zadal nám úkoly, rozdal nám knihy ... a makejte. To byl rachot! Něco se po nás chtělo! Bóžíčku!!:o Bohužel se to mnohým nelíbilo, protože to sice bylo konkrétní, jenže jsme v tom jaksi nenašli to, co bychom si z toho odnesli. Takže bylo několik připomínek, pan lektor byl zván na kobereček k zástupkyni. Ale on si zřejmě nemůže pomoct - co taky s náma, když polovina jen kňourá a ta druhá říká, že to pro ni není, že jí se to určitě netýká popř. že tohle fakt nemůže použít. Trochu nově? Teto seminář měl být tedy jiný. Ptali jsme se, on odpovídal. Ne, že by předtím neodpovídal, ale už to tak trochu vzdával, aby povídal to, co má připraveno. Dostali jsme z něj snad nějakou konkrétní pomoc, začíná se to pomalu rýsovat, že snad 2. stupeň během jara vylodí nějaký ten společný projekt. Lektor nabízel pomoc - může se přijít podívat do hodiny na skupinovou nebo problémovou práci, může pomoct, až se bude ta VELKÁ UDÁLOST konat, tj. až budeme projektovat. V závěru jsem přesně věděla, kdo by do toho šel a kdo ani za Boha. Klasika. Brblové zůstanou brbly i kdyby padaly trakaře. Líbil se mi pan učitel E. Zněl velmi aktivně, ale já ho znám, a tak moc dobře vím, že z jeho strany se nelze obávat jakékoli aktivity. Protože stejně se vždycky musí najít jeden, kdo praští do stolu, svolá všechny a bude je koordinovat. Kdopak to asi bude na 1. stupni? No já dávám od toho ruce pryč - ať si užívá taky někdo jinej, nemusím všechno vyžrat já. To není pro nás Zajímavý názor vypadl z paní učitelky I. Neustále se oháněla tím, že on popisuje projekty, které se hodí pro 2. stupeň nebo maximálně pro 4. a 5. ročníky. Ale co ony, chudinky, co mají tu 1. - 3. třídu? Trochu prudila, tak jsem jí odsekla, že si to přeci může "přemiklíkovat" do prvouky. Ale zdá se, že nepochopila, protože chtěla, abychom se s 1. stupněm sešli extra, abychom si mohli říct témata projektů. No, tak uvidíme. Mně to nepřipadá důležité, témata vysypu z rukávu, když je nabalím na prvouku, čtení, vlastivědu, přírodovědu. Ale jak postupovat, jak se to dá všechno udělat? To je to, oč tu běží!